Ekologie, ochrana organismů a životního prostředí

Ekologie je biologický vědní obor, který se v posledních desetiletích změnil ve zralou akademickou disciplínu s bohatou teorií. S pojmem ekologie se lze dnes setkat téměř na každém kroku. Za tuto popularitu však musí obor platit krutou daň – obsahovým vyprázdněním u laické veřejnosti, kde si každý naplňuje slovo vlastním obsahem. V akademickém pojetí, které se rozvíjí a také učí na přírodovědeckých fakultách, je však definice ekologie stále stejná: studium vztahů, které mají živé organismy samy mezi sebou nebo s prostředím. Člověkem se ekologie principiálně nezabývá. Studium problémů obvykle probíhá na úrovni jedince, populace nebo společenstva a odehrává se na nejrůznějších časových i prostorových škálách. Ekologie se tak odlišuje jak od biologie ochrany přírody (konzervační biologie), tak od environmentálních věd, které řeší problémy životního prostředí v souvislosti s lidskou činností. Ekologie už vůbec není ekologismus, což je společenské hnutí, které nezkoumá, ale za to má jasnou ideologickou představu o podobě světa, včetně chování člověka.

Protože je ekologie velmi rozsáhlý vědní obor, bývá dál členěna na užší podobory podle nejrůznějších hledisek, např. podle převládajícího prostředí (ekologie vodních organismů, ekologie půdních organismů, agroekologie apod.), podle organizační úrovně (ekologie jedince neboli ekofyziologie, populační ekologie, ekologie společenstev, ekologie ekosystémů a krajiny), podle organismů (ekologie rostlin, ekologie živočichů, ekologie ptáků apod.), nebo podle studovaných znaků (behaviorální ekologie, migrační ekologie apod.).

Ekologické obory na PřF UP v Olomouci, které garantuje Katedra ekologie a ŽP, nejstarší katedra ekologie v ČR vůbec, zahrnují jak studium ekologie, tak problémů ochrany přírody i životního prostředí. Výzkum proto odráží stejnou strukturu problémů. Na katedře je v současnosti rozvíjeno 6 směrů. Skupina  populační ekologie, demografie a dynamiky savců, sk. ekologie a konzervační biologie bezobratlých, sk. studující dopad klimatických změn na horské ekosystémy, sk. agroekologie a ekologie půdy, sk. mikrobiální ekologie vod a sk. krajinné ekologie

Všechny skupiny své výsledky pravidelně zveřejňují v mezinárodních časopisech s impaktovým faktorem. Kromě toho byly získané zkušenosti využity k vydání vysoce hodnocených vysokoškolských učebnic pro výuku populační ekologie, agroekologie, pedologie, biofilmů nebo vědecké metodologie. Do svého výzkumu zapojují studenty jak bakalářských, tak magisterských a doktorských studijních oborů, a mají spolupráci se zahraničními pracovišti.  

Podrobnosti o jednotlivých skupinách a jejich výzkumu zjistíte pokliknutím v levé části menu.