Na zkoušce mám já zkoušet a ověřovat Vaše znalosti, nikoliv Vy moji trpělivost - choďte proto prosím připravení a neplýtvejte mým (ani Vaším) časem!

 

Výsledky zkoušek a splnění zápočtů:  

Systém bezobratlých,   Terénní zoologická praxe,   Ekologie živočichů,   Evoluční psychologie,   Etologie.

Včerejší termín z TZP dopadl relativně slušně - už 30% úspěšnost je bohužel nutno nazývat "slušným" výsledkem... :(
pan Hlubek má fakt pech, kdyby dostal o půl bodu více, uspěl by... (a to jsem mu uznal i PolyDESMODidae), pevně věřím, že se ještě o kousek vylepší a přístě to dá s přehledem! :)

hvězdami z poslední poznávačky jsou chvostnatka (= krtonoška, pošvatka, jepice - ach, ty 3 štěty!), klikoroh (= nosorožík), dlouhošíjka (= jepice, srpice, mravkolev) a střevlík hrbolatý (= pobřežnice, roháček kozlík, střevíček měděný, střevlík pantoflíček)

Termíny poznávačky z TZP jsou v úterky 13/6, 20/6, 27/6, 11/7 a 25/7, od 9:00, v Holici na učebně 622 (6. patro). Poslední termín bude 21/8 od 8:30 na učebně 215.
U poznávačky se vyžadují české názvy druhů (případně jen rodu, je-li tak uvedeno) a latinské názvy čeledí. Za správný druhový (či rodový, stačí-li) název získáte 1,5 bodu, za název čeledi získáte 0,5 bodu, za rodový název (pokud je vyžadován i druhový) získáte 0,5 bodu. Pro úspěšné absolvování poznávačky musíte získat (při prvním pokusu - viz dále) 30 bodů z celkového počtu 40 (tzn. v poznávačce je 20 objektů). Na poznávačku se nemusíte přihlašovat ve STAGu, počet pokusů není omezen na tři. Po každém Vašem neúspěšném pokusu se Vám nicméně navyšuje laťka o půl bodu!
Protokoly odevzdávejte ke kontrole Ondrovi či mně, zkontrolované protokoly necháváme k rozebrání na nástěnce.

 

Děcka, pokud chcete jít na zkoušku a přitom si pletete
polyfágní a pollivorní druh,
koevoluci a konvergenci,
koevoluci a divergenci,
kviescenci a konvergenci,
mastax a thorax,
plže a plzáky,
stridulaci a strobilaci,
tetrapody a tetraploidy,
viviparii a partenogenezi,
parožnatku a hrotnatku,

či vážně myslíte,
že edafon je "skupina organizmů na určitém místě",
že C-typ broučích larev najdeme u chvostoskoků, svinek, či svinulí,
že broučí larvy typu drátovec mají mnohonožky,
že dobrým příkladem Batesovo mimikry jsou "úžovka" , "včelička", "vosičky a vosy" (přičemž vosičky nahradily přeškrtané pestřenky), či dokonce "sdílení černo bílého pruhování těla u nechutného skunka",
že frekvence druhu ve společenstvu je "počet a opakování potomstva v čase a prostoru",
že larvy lýkožroutů žijí v půdě,
že fitness je "zdravý stav jedince, jeho aktivita",
že adaptace na život v tekoucích vodách je "nechat se unášet proudem", či "fyziologie"
že pollivornímu druhu "nevadí široké spektrum světla", či že "žere larvy hmyzu",
že příkladem pollivorního druhu jsou bakterie,
že polyfágní druh je "druh, který má více vývojových stádií během roku - lýkožrout smrkový" či lépe "druh s více stádii", či že jako příklad uznám "různí bezobratlí",
že realizovaná nika je funkce živočicha v ekosystému,
že viviparie je cizosprašnost,
že graminivorní druh je živorodý,
že příkladem graminivorního druhu jsou pakobylky,
že protogynie je "dřívější dospívání samic, méně časté než u samců",
že protogynie je "druh který má jen jednu samici",
že taxocenóza je "společenstvo nějaké konkrétní skupiny druhů",
že fytotelma je "typ hlavy u některých druhů brouků" 
(snad fytohelma?),
že v periodických tůních žije veslonoh (snad kříženec veslonosa s listonohem),
že podstatou Weber-Fetchnerova pravidla je "vliv fyzikálních podnětů je na každý organismus odlišný a každý organismus jej může vnímat a případně na něj odpovídat rozdílně",
že podstatou Rubnerova povrchového zákona je, že "na 1 m2 je konstantní teplota těla živočicha - slon vs.křeček: oba mají konstantní teplotu na 1 m2" či že "vztah živočicha k metabolismu je konstantní"
(u mrtvých jistě platí),
že Jordanovo pravidlo praví, že "s teplejší vodou se zmenšuje počet tělních přívěsků ryb",
že mykorrhiza je „symbióza hub s jinými živočichy, většinou kořeny stromů“,
že peridodické vody jsou nepravidelně disturbované,
že koevoluce je „predispozice k vývoji něčeho, co už bylo“,
že příkladem koncových přívěsků půdních bezobratlých jsou „bodce“ pro „boj s predátorem“,
že slávka, skulař, kyjovka, ústřice či srdcovka žijí v ČR,
že Nematoda a Julida jsou třídy kroužkovců,
že lilijice žijí na liliích či na sépiích,
že štíři mají "abdomen zakončen bodákem",
že mezi mšicosavé patří "mšice, červci, mery a motolice" nebo dokonce "berušky a slunéčka",
že potočnice žijí ve stojatých vodách,
ž
e chvostoskoci skákají pomocí nohou,
že klíšťky škvorů vznikly z telsonu, z předních noh, z mandibul, nebo "protažením horního patra úst",
že symplesiomorfním znakem škvorů je "počet článků",
že u hmyzu s proměnou nedokonalou se "z vajíček líhnou přímo jedinci" či že tento hmyz "nemá larvální stádium: kukla - dospělec",
že homoplazie souvisí se sexualitou,
že za vhodné příklady Batesovo mimikry uznám "různé druhy hmyzu, žáby",
že vši skákají, a živí se odumřelými tkáněmi,
že Aristotelova lucerna je pohlavní orgán medúz, či "orgán u světlušek, kt. zajišťuje světelkování(sic!) na bázi hormonů",
že ephippium je poslední pár končetin,
že svinule žije "trvale pod vodou",
že všenky a vši se liší počtem nohou,
že "homoplazie je označení pro druh, který má společného předka a má společné znaky",
že "heterogonie je různý počet gonád, tvořící nervovou soustavu",
že larvy pěnodějek tvoří pěnu pohybem bičíků,
že larvy zlatooček jsou důležitou potravou ryb,
že kovaříci jsou draví a mají "schopnost se prudkým pohybem hlavy vymrštit do vzduchu",
že "sépie a krakatice se můžou vyskytovat v pohlavních formách nebo koloniích kmenových buněk",
že mezi stejnonožce patří stonožky, mnohonožky, jepice, medúzy či chobotnice, zatímco mezi různonožce patří štíři, pavouci, kudlanky či stonožky,
že taxonomické zařazení podkornic je Protura, trojvětevné či dokonce "larvy hmyzu",
že na otázku čím se živí podkornice je vhodná odpověď "pod kůrou",
že kudlanka patří mezi "klepýtkatce"
(sic!),
že "žížaly se živý(sic!) živinami",
že pavouci, roztoči, klíšťata, sametky, čmelíci, štěnice či mšicomaři jsou řádem hmyzu,
že druhově nejrozmanitější řády hmyzu jsou vážky, cvrčkovci, či dokonce chvostnatky, rybenky, pavouci (Arachnida - sic!), štírci,
že mezi řády hmyzu, které mají parazitické zástupce, patří hlístice, ploštěnci, kroužkovci, roztoči, klíšťata, potočnice, velkoústky, či mnohovětevné
že hlavní odlišovací znak podřádů Adephaga a Polyphaga je velikost hlavy či typ potravy,
že dobrá viditelnost je základ ochrany před predátory (zřejmě se mělo jednat o zrak),
že strašilka je stonožka,
že příkladem čeledí pavouků jsou snovači-přástevníčkovití-sekáčovití-sekáči-sklípkani-křižák červený-skákavka-roztoči-štírci-zákožka-strašníci-potemníci-Mygalomorphae-Ampblipigi(sic!),
že "Limacidae" je označení rodu,
že obratle obratlovců jsou homoplázie,
že endoskelet je vnější kostra,
že radula je smyslový orgán či sval a že slouží rozmnožování
 (no, když je dnes ten Valentýn...),
že houby mají křemičitý "hydroskelet",
že vodomilové dýchají plicnicemi, či "vzdušnými váčkami"(sic!),
že larvy potápníků si skladují potravu na "dně hladiny",
že rejsek je hlodavec,
že existují řády komáři, johany, žirafy, letci, vosy, hroznýšovití či hroši,
že existují třídy ještěrky, šelmy, gaviáli a žáby,
že mary patří mezi mšicožravé,
že velryba a delfín jsou paryby,
že vorvaň je ryba,
že slepýš, úhoř a paúhoř jsou hadi,
že varan, blatnice, rosnička, ještěrka, zmije a famózní želva žlutohrbá jsou savci,
že ještěrky jsou obojživelníci,
že kapr žije v pstruhovém pásmu,
že kondoři byli v naší přírodě obnoveni díky odchovům v zajetí,
že klokan je vejcoživorodý,
že vakovlk je jedovatý,
že se včely rozmnožují partenogeneticky,
že pstruh se na zimu stěhuje jinam (= katadromní migrace),
že potočnice račí parazituje na rybách,
že vši vysávají obsah buněk,
že ježura žije v Americe,
že panda žije v Austrálii či Jižní Americe,
že šváb je obratlovec,
že kruhoústí patří mezi Tetrapoda,
že hlemýžď je mlž a škeble, rak a svinka jsou plži,
že klíště, štír či stonožka patří mezi hmyz,
že svrab je hlístice,
že "moučník", termiti, švábi a škvoři jsou brouci,
že v ČR nežijí pavouci,
že mořští mlži jsou zástupci naší fauny,
či že existuje Jaderné moře,
tak raději opravdu zatím nechoďte na zkoušku a zkuste se ještě pár týdnů učit...

 

Pokud si myslíte, že u nás žijí ve volné přírodě pakobylky či vačice opossum, že existuje chřástevník, či nepoznáte ani takové ikonické druhy, jako je otakárek fenyklový, babočka paví oko, kudlanka nábožná či dudek obecný, tak nechoďte ani na poznávačku!